Alexandra Dánská, královna anglická

Alexandra Caroline Marie Charlotte Louise Julia, známá pod přezdívkou "Alix", se narodila 1. prosince 1844 ve Žlutém paláci v Kodani naproti hlavní královské rezidenci Amalienborg. Jějími rodiči byli prince Christian Glücksburg a princezna Louise Heesensko-Casselská. Rodina byla poměrně chudá a tak rodiče často nahrazovali učitele a vychovatele. K dětem byl občas zván spisovatel Hans Christian Andersen a vyprávěl jim své pohádky. Rodinná situace se zlepšila, když prince Christiana, manžela své neteře, ustanovil bezdětný dánský král svým nástupcem. Rodina se přestěhovala do paláce Bernstorff. Stejně ako dříve princezna Alix sdílela ložnici se svou mladší sestrou Dagmar (pozdější Marií Fjodorovnou), i nadále si musely šít vlastní šaty. Ani taková chudoba však neměla vliv na krásu princezny. Vyrostla ve vysokou, plavou dívku něžné tváře, s modrýma očima a perfektní pletí. Jako královská dcera přitahovala neobyčejnou pozornost, za niž mohla právě její proslavená krása. O urozenou nevěstu projevilo zájem hned několik panovnických domů, mezi nimi však byl nejvýznamnější ten anglický. Královna Viktorie a Pinc Albert v té době zoufale hledali manželku pro svého nestaršího syna Edwarda "Bertieho", s nadějí, že ženitba mu pomůže překonat špatné sklony k pití a sukničkářství. Dánsko nebylo jejich první volbou, jelikož během konfliktů, které mělo s Německem, královna podporovala Prusko, ovšem nakonec se shodli, že nikoho lepšího najít nemohou.

Bertie požádal Alexandru o ruku v roce 1862 a ona přijala. Do Anglie připlula z Dánska v březnu 1863 na jachtě "Viktoria a Albert", v přístavu Gravesend ji uvítala pro ni složená hudba od Sira Arthura Sullivana a také přednes ódy na její počest. Svatba se uskutečnila 10. března 1863 ve Windsoru, oddávajícím byl arcibiskup z Cantenbury. Jelikož dvůr byl stále ve smutku za nedávno zemřelého prince ALberta, byla Alexandra jako jediná oblečená v bílém, a svou krásou naprosto zahanbila všechny přítomné dámy. O rok později Alexandra porodila své první dítě. K velké radosti všech to byl syn, symbolicky pojmenovaný Albert Victor, ovšem nikdo mu neřekl jinak než Eddy. Ve stejnou dobu její rodné Dánsko prohrálo boj s Německem o Šlézvika a Holštýnsko, a princ i princezna z Walesu razantně projevili prodánský postoj, který podráždil královnu Viktorii. Tento rozdílný příklon mezi nimi občasně vytvářel hořkost. Alexandra si také navíc nechtěla nechat diktovat svůj život tchyní. Viktorie chtěla mít přehled ovšem, a to si Alix nedala líbit. Například odmítala, aby byla Viktorie přítomna u jejích porodů, a proto jí naschvál dávala špatné termíny. Krmě Eddyho (864) porodila ještě George (budoucí Jiří V., 1865), princezny Louise (1867), Viktorii (1868) a Maud (1869), posledním dítětem byl princ John, který se narodil v roce 1871 a žil pouze jeden den.

Svým dětem byla naprosto oddaná a nic jí nedělalo větší radost, než když si mohla navléknout zástěru a sama je večer vykoupat a uložit do postýlek. Kromě dětí milovala také jízdu na koni, v níž vynikala, ráda řídila kočár a zbožňovala tanec a bruslení. K velkému rozhořčení své tchyně měla také ráda lovy. Ovšem po narození dcery Louise dostala revmatickou horečku, kterou sice přestála, ovšem už dosmrti mírně napadala na jednu nohu. A jelikož vždy udávala módní trendy - všechny dámy začaly její chůzi napodobovat. Její manželství bylo pokojné a svým způsobem šťastné, ovšem naděje královny Viktorie, že sňatek s krásnou princeznou vyléčí Bertieho z jeho záletů, se nevyplnila. Alix byla však dostatečně moudrá na to, aby tyto manželovy výstřelky ignorovala, a Bertie se k ní za to vždy choval s velkou vděčností a nedal na ni dopustit. Jen jí také vděčil za popularitu, kterou získával ve společnosti, jelikož veškeré jeho chyby se v porovnání s půvabem a osobností jeho ženy kamsi ztrácely.

Bohužel Alexandra brzy začala hluchnout a komunikace s ní byla někdy obtížná. Stále více času trávila doma s dětmi a mezi milovanými zvířaty, nicméně její oblíbenost ve společnosti byla trvalá. Těžkouranou se pro ni stala smrt nejstaršího syna Eddyho v roce 1892. "Pohřbila jsem svého andílka a s ním svou radost," nechala se slyšet. Jeho pokoj zůstal netknut a po dlouhá léta jej udržovala v zakonzervovaném stavu. Alexandra měla vždy oporu ve své sestře Dagmar, a její oddanost a lásku plně oplácela ve všech těžkých obdobých. Neocenitelnou pomocí byla carevně v době úmertí jejího muže, cara Alexandra III. Přítomní se shodují, že nebýt pricezny z Walesu, Dagmar by se zřejmě zcela zhroutila.

V roce 1901 zemřela královna Viktorie a Alexandra se ve věku 57 let stala královnou. Korunovace se uskutečnila o rok později. Vzhledem k tomu, že poléta zastupovala královnu Viktorii na všech veřejných funkcích, se Alexandřin život s novým titulem nijak nezměnil. Jedinou novou a velmi příjemnou povinností bylo hlídání vnoučat, dětí syna George, které oddané milovala, když byli jejich rodiče na oficiálních cestách do zahraničí.Ona sama každý rok cestovala do rodného Dánska, aby se setkala se sestrou Dagmar a společně zakoupily vilu Hvidore, kde později Dagmar dožila v exilu. V roce 1910 Bertie těžce onecmoněl a Alexandra ihned přerušila svou návštěvu Ŕecka a spěchala za manželem domů. Zastihla jej ještě naživu, ale zemřel po několika dnech. "Jako bych se proměnila v kámen, nedokázala jsem to pochopit," řekla později. V tom samém roce se vystěhovala z Buckinghamského paláce do domu Marlborough a také si pnechala panství Sandringham, kde žila jako princezna z Walesu.

Do vysokého věku si Alexandra uchovávala mladistvý vzhled, ovšem z aprvní světové války ji čas přeci jen dohonil. Začala nosit husté závoje a značné množství líčidel, přestala cestovat do zahraničí a snažila se šetřit své křehké zdraví. V roce 1920 jí praskla žilka v oku a od té doby byla částečně slepá. Ke konci života jí přestávala sloužit paměť a také nesrozumitelně mluvila. Zemřela 20. listopadu 1925 na infakrt a byla pohřbena vedle svého manžela.

Příjezd Alix do Anglie


Ve svatebních šatech


Alix a její děti


Ilustrace královny se třemi nejstaršími vnoučaty

Moc děkuji za ty fotografie. Zařadím si je do sbírek a pár si jich dám taky do galerie krásek. Chtěla jsem tu novou zveřejnit, ale pořád tam přibívají nové obrázky.

Mohla bys mi poslat odkaz? Blogů je nějak moc a já se ztrácím....
Fotografií Alix mám hodně a určitě ještě pošlu další....

Můj blog má adresu: www.kaiserin-sissi.vzpomina.cz a jestli máš čas tak bys mi mohla prosím ty obrázky poslat na můj e-mail Kate.Linne@seznam.cz. Byla bych ti moc vděčná. Alexandra mne začala hodně zajímat.

Ach - tak tenhle blog pravidelně navštěvuji - a nějak nehcápu, proč jsem si ho ještě nedala do oblíbených odkazů. Hned to napravím
fotografie ti můžu poslat, ovšem možná bude lepší, když je postupně nahážu k sobě do galerie, protože je jich vážně HODNĚ Něco kolem 300....

Grand Duchess Ally napsal:

fotografie ti můžu poslat, ovšem možná bude lepší, když je postupně nahážu k sobě do galerie, protože je jich vážně HODNĚ Něco kolem 300....

Taky jich mám v počítači asi milion a stále objevuji nové a nové. Byla krásná (a to i v pozdějším věku) a v oblékání měla skutečně styl a byla elegantní (a já vím o čem mluvím- profesionální deformace , což je vlastně důvod proč její fotky sbírám).

Připadá mi, že některé z těch obrazů jsem už někde viděla, obzvlášť se mi líbí ten, který znázorňuje její příjezd do Anglie.

Na něm můžeme za Bertiem vidět Alexanřiny rodiče Krisitána a Louise, za Alix samotnou pak stojí její sestry - Dagmar a Thyra.

Alexandra byla skutečně velmi elegantní a měla styl. Žádná rozplizlá hrůza přetékající z korzetu. Trochu mi připomíná Irenu ze Ságy rodu Forsytů.

Ahoj Ally mohu se tě prosím zeptat jaká je tvoje adresa blogu. Mě už se všechny pletou a u sebe zdaleka nemám všechny svoje oblíbené.

A to jsem si myslela. Tvůj blog je opravdu nádherný. Často tam chodím. Budu se na ty fotografie moc těšit. Díky

P.S.: Galerii krásek jsem už zveřejnila. Doufám, že se vám budou líbit, i když jsem je vybírala podle vlastního vkusu.

Na většině těch krásných tváří se shodneme Jen tě musím opravit. Na té fotografii z roku 1914 není Olga, ale Marie

Aha díky mě se trochu ještě pletou. Už je to opraveno. Děkuji